Cvičíme obrany s kavkazským psem. Proč nespěchat.

Jednou ze základních podmínek pro úspěšný výcvik kavkazského psa, a zároveň ta, která působí psovodům snad nejvíce obtíží, je NEPOSPÍCHAT. Týká se to především obran.

Ano, je to velmi obtížné, čekat a vydržet. Obtížné pro laiky i profesionály z řad zkušených psovodů. Takovou vyspělost pro kousací práci v obranách, kterou má německý ovčák v jednom roce věku, má kavkazský pes až ve věku mnohem vyšším. Pomalu dozrává, za dokončený vývoj po stránce psychické je v průměru možno považovat věk okolo tří let.

Samozřejmě, každý pes je jiný. Jak je jinakost běžná u všech plemen, kdy každý konkrétní jedinec je odlišný od druhého, platí toto v případě kavkazských psů minimálně dvojnásobně, vzhledem k jejich obrovské variabilitě, kterou je však třeba vnímat jako nesporné pozitivum plemene.

Je-li pes s největšími pracovními předpoklady raný, tedy velmi obranářsky šikovný již v nízkém věku, svádí to silně k brzké snaze o předčasné "kousání", aniž je však štěně věci optimálně přizpůsobeno psychicky a fyzicky. Je-li podobné štěně pozdní, budí to naopak u psovodů nechuť a nezájem o výcvik, původní motivace cvičit se často vytrácí. A to zvláště, je-li na dohled štěně rané. Ani jeden z těchto přístupů není zdaleka rozumný. Rané štěně je třeba citlivě zpomalovat, pozdní povzbuzovat, a s oběma vytrvale pracovat.

Ranému štěněti můžeme dopřát v období před kousáním více socializace, soustředit se na budování ovladatelnosti, kterou bezesporu obranářsky nadaný pes významně potřebuje. Do toho pracovat velmi opatrně, velmi lehce a velmi sporadicky na kvalitních zákusech do pešků a rukávů v případě, má-li konkrétní štěně silně vyvinutý kořistnický/lovecký pud, což nebývá časté. V každém případě lze trénovat sebevědomé vystupování proti ohrožujícím osobám až do krajnosti, za obvyklých i extrémních situací, až na hranici kontaktu, bez kousání. A nezapomínat současně na dobře seřízený postroj.

Mějme na paměti:

V případě předčasného kousaní do figuranta v ringu (před 18. měsícem věku psa) jde nejenom o přílišnou zátěž pro značně nedozrálou psychiku (mnozí jedinci v tomto věku nedisponují tak výraznou sebejistotou, aby jim umožňovala kvalitně a pocitově úspěšně zápasit s figurantem). Jde rovněž o přetěžování velmi, velmi nehotového fyzična! Jenoduše řešeno, obrany obecně, a především kousání, vytváří velký nápor na tělo obřího psa, zvláště ve věku štěněčím a juniorském. I u dospělého jedince je třeba určité opatrnosti, s ohledem na četnost zákroků. Méně než více je vždy lépe.

A ještě:

Pro každého psa je třeba volit jiný styl výcviku, přesně přizpůsobený nejen momentální vyspělosti jedince, ale i jeho konkrétním pracovním předpokladům. Stejný, odněkud okopírovaný nebo paušální přístup může být výraznou chybou, rovněž tak laické míchání nejrůznějších metod, bez hlubších znalostí o možném dopadu jejich kombinací na psychiku konkrétního psa.

Tedy vždy POMALU, VYTRVALE a výhradně pod ODBORNÝM VEDENÍM!

2019

Upozornění: Trénink obran musí být doprovázen vhodným socializačním cvičením a tréninkem obedience!

Přečtete si také:

Proč cvičit obranu